MY LITTLE PONY: VELKÁ TAJEMSTVÍ
Čekáme tu už hodiny, Iz!
- Nic se nestalo.
- Zatím!
Zatím se nic nestalo.
Ale určitě se něco stane.
To doufám. Chtěla bych se proměnit
v křišťálovou verzi sebe sama.
Možná nemá cenu jen zírat na strom.
Ani chvíli?
Vrátíme se, ano?
Všichni, podívejte!
Hezký!
Asi jste měli pravdu.
Jo, to měly.
Křišťálový sníh!
Je tak pěkný!
Konečně!
Jsem úžasná!
Asi je to další kouzelný strom spojení,
jako ty v zálivu Klisen, Větrných vrších
a v Uzdovém hvozdu.
- Opatrně, Sunny.
- Klid.
Přece nás to jen tak nevtáhne.
Téda.
Koukejte na ty hvězdy!
Kde to jsme?
Nebo spíš, co teď jsme?
Není to jedno: Jsme překrásní.
- Co to asi je?
- Jo. A jak to spravíme?
To nevím. Nikdy jsem
nic podobného neviděla.
Ale ten strom by nás
sem nezavedl jen tak, ne?
Určitě tu jsme z nějakého důvodu.
Jen musíme přijít na to, proč.
Připadá mi to, nebo se zmenšuje?
Nepřipadá, zmenšuje.
Ale je to pomalý proces.
Máme dost času na vyšetřování…
Tak rychle, ať stihneme odejít.
Ať už jsme kdekoli.
Zrovna jsme přemohli Opaline
a chystala jsem se,
že si zdřímnu…
Ale já mám dost energie
na další dobrodrůžo.
Navíc, sníh vidím poprvé!
Jak to, že není studený?
Tenhle je jiný.
Je extra kluzký.
A pěkně se třpytí.
Máš pravdu! To je fascinující!
Schválně, co nás sem zavedlo.
Tak jdeme asi za Sparkym.
Kvůli tomu, jak to klouže,
to tu nemůžu obdivovat.
Můžu pomoct?
Asi v něm budu padat napořád.
Sparkymu se líbí.
Už hledáme celou věčnost.
Najdeme vůbec něco?
Našla jsem to!
Tudy.
Tak pojďte!
Páni!
Jé.
Téda! To je ale nádhera.
- Překrásné.
- Ale nikdo tu není.
Kde všichni jsou?
Je to tu úplně opuštěné.
Ale tentokrát to není kvůli Opaline.
Proč by tohle krásné místo někdo opouštěl?
Co to je?
Jde to asi odtamtud.
Proč vždycky všichni jdou
za děsivými zvuky?
Jiným směrem je perfektní ticho.
Neboj, Misty.
Půjdeme tam společně.
Jasně, pořád zapomínám.
- No ne!
- No ne!
Pojďte všichni.
Čas na záři.
Teď je čas zářit.
Hej, zastav, hezky poslouchej.
Je čas spolu pobýt.
Slunce spí, vyjdou hvězdy
všude je teď vidím.
K nám se přidej, a užívej.
Nikdo se teď nedívá, použij magii svou.
Hvězdám měsíc záři dá,
tak záři s nimi dál.
A dál jen noční oblohou
já to vše cítím u nohou,
jak zář mě volá.
Volá.
Čas hvězdosvitu je, naši zář posílí,
společně se napijem,
záříme v těch chvílích.
Čas hvězdosvitu je, naši zář posílí,
my si to užijem, tak zář, zář, zář.
Zář, zář, zář.
- Skvělé!
- Ještě!
Řekli jsme něco?
Kam všichni utekli?
Omlouváme se. Nechtěli jsme vás vyděsit.
Jsme přátelé. Opravdu.
- Ukažte se.
- Jo, a jsme tu jen náhodou.
Ani nevíme, kde jsme.
Ahoj. Promiňte to zmizení.
Neměli jsme tak panikařit.
Jen nejsme zvyklí na nové tváře
a je těžké poznat v tranzu,
komu můžeme věřit a co je skutečné.
- V tranzu?
- V tranzu?
Kdo to řekl? Já ne.
No, rádi vás tu vidíme. Že jo, všichni?
Naše chyba. Máme rádi návštěvníky.
Ne, že bychom nějaké kdy měli.
Ale mě se líbí.
Jen prostě nemůžeme nikoho zvát, to kvůli…
Kometa chtěl říct,
vítejte ve Hvězdných horách!
Promiň, Violet. Ujelo mi to.
- A co?
- Violet Frost.
- Sunny. A tohle…
- Izzy Moonbow.
- Zipp.
- Pipp, těší mě.
- Hitch!
- Ahoj, já jsem Misty.
A tady je Sparky!
Neznáme žádné poníky ne-Aurorikorny.
A my neznáme Aurorikorny.
- Na flétnu hraješ vážně skvěle.
- Nechala jsem se unést.
Musím si to užít, dokud můžu.
Jak to myslíš?
- Co to znamená?
- Jo! Já si to užívám pořád.
Já taky, Izzy.
Violet, mám nápad. Hned jsem zpět.
Omlouvám se.
Někdy se mi kopýtka připletou do pusy.
Kometa umí skvělé kakao.
Nate. Ochutnejte ho.
Máme jablovesné, mejdaninové,
senomléčné se skákacím želé.
Hopla!
Se slanou skořicí, s marchmallowny
ve tvaru vloček
a superledové mražené kakao.
Díky!
Máte štěstí, protože se blíží
Čas Hvězdosvitu.
Ano!
Hvězdosvit je nejlepší! Je nejlep…
Jedna otázka. Co to je?
Čas Hvězdosvitu je den zábavy.
U kopýtka, tak to jsme tu včas.
Dáte nám chvilku?
Sice to zní skvěle,
ale nezapomínejme na ten portál.
Chápu tě, ale tyhle poníky
jsme nikdy neviděli.
To je naše šance se spřátelit.
Asi máme trochu času.
Ale potom se rozhodně vrátíme.
Čas Hvězdosvitu zní báječně.
A zpívají si tu!
Sunny má asi pravdu.
Musí být důvod, proč tu jsme.
A jak jinak to zjistíme,
než se pobudeme s novými kamarády?
Dobře. Tak tedy čas Hvězdosvitu,
Jo!
Tolik se těším!
Miluju bruslení.
- No, já nevím.
- Neboj, Izzy, půjde ti to.
Tohle můžu dělat pořád!
To je pecka! No jo!
Už jsem nebruslila věky.
Tolik mi to chybí.
Tak pojď, Izzy, to dáš.
To dám.
Nezvládnu to ani sekundu.
To nevadí, Izzy.
Jen si na to musíš zvyknout. Tak pomalu.
Anebo možná ne.
Ani chůze na sněhu mi nejde,
a led je ještě horší.
Neboj se. Ani mě nejde chůze a bruslení.
Nejde?
Dělám si to po svém.
A říkám tomu škobrtlení.
No…
To zní legračně.
Pojď za mnou.
No jo! Škobrtlení je pro mě to pravé.
Pojďme společně.
Máš to, jsi talent.
- Co to bylo?
- To bylo úžasné!
To nic, jen záře Aurora.
Nic není nikdy jen nic.
Proto se dnešku říká Čas Hvězdosvitu?
Jo.
Tak co je na programu dál?
Bruslení dělám ráda
během Času Hvězdosvitu.
Jako pozemský poník mám radši
kopýtka pěkně na zemi.
Nemůžu klouzat a padat jen náhodně.
Možná tohle se Sparkym vynecháme.
Nebo jen já.
Neboj se, Hitchi. Máme Aurorikorní magii.
Slibuju, že se ti nic nestane.
Dobře. Když šel Sparky, půjdu taky.
Tohle je boží! Jo! Jedem!
No ne! Další!
Je to tak překrásné.
Kéž by tohle bylo i v Equestrii.
Vypadá to, že auroří zář se objeví,
když se všichni baví.
- Je to jasně spoj…
- Equestria, co to je?
Neslyšel jsi o Equestrii?
No ne!
Vždycky jsem chtěl cestovat,
ale nebylo mi to dovoleno.
Jak to myslíš, dovoleno?
A k další aktivitě!
A když jsme skončili,
napočítali jsme celkem 35 lamp ve městě.
A to je vlastně všechno,
co o Equestrii vím.
Téda, to zní vážně báječně.
Rád bych tam jel. Ty ne, Violet?
Zní to skvěle,
ale nemohla bych opustit Hvězdné hory.
Je to můj domov. Je to fajn, ne?
I sníh je známý
svými magickými léčivými účinky.
- Tý jo.
- To je něco.
Ještě nikdy jsem Hvězdné hory neviděla.
- Jste asi šťastní, že tu žijete.
- To ano.
Ale Equestria zní taky skvěle.
Je taková. Je to náš domov!
A jsme tam…
my všichni!
Izzy! To je ale talent!
Nejdřív se mi ten sníh nelíbil.
Klouže a tak.
Začínám si na něj zvykat.
A teď mi začíná tát na hlavě.
Sparky, kámo, buď s magii opatrný.
To nic, hned to spravím.
Zase.
Dobře!
Jo!
Já to věděla! Pokaždé, když se bavíme,
se na obloze objeví auroří zář.
Ano, to dává smysl.
Záře je spojená se speciální
magií znamínek aurorikornů.
Páni! To byl den.
Vážně zábava.
Bavili jste se?
Neřekneš ním o auroří záři?
O auroří záři? Ta je skvělá.
A taky jedinečná. Páni.
Poprvé jsem ji viděl jako hříbě.
- Je neuvěřit…
- To tedy je.
- A teď je na programu…
- Tak počkat.
Něco tady nehraje.
Proč se chováte tak divně,
když se zeptáme na auroří záři?
Omluvíte nás?
Chceme se mrknout na sníh tamhle.
Souhlasím se Zipp, něco se tu děje.
Portál stromu spojení nás sem
neposlal jen tak, ale o co jde?
Možná nás sem vzal jen kvůli zábavě!
Vážně jsme ji po tom všem potřebovali.
Možná, ale co když je v tom něco víc?
Je to podezřelé.
Co je to s těmi zvony?
Víte co, dnešek byl super, ale…
No jo.
Jdem spát.
- Spát?
- Teď?
A co další aktivity?
Vy poníci jste legrační.
Zvon zvoní, musíme jít spát.
Rádi jsme vás poznali.
Pa. Díky za návštěvu.
Vážně už běžte domů.
Opravdu nás to s vámi moc bavilo.
To je všechno? Hotovo?
Bylo to tak náhlé.
Asi je to jen dobře.
Ten portál už musí být pěkně malý.
Jo. Asi máš pravdu.
Hele, podívejte, jak je malý.
Dobře, že jsme tu.
Ne.
Ráda bych věřila, že jsme
ve Hvězdných horách
jen kvůli novým kamarádům,
ale něco mi říká, že to tak není.
Ano. Svrbí mě můj detektivní instinkt.
Aurorikorni se chovali divně.
A šli spát tak náhle.
Ráda se vyspím do krásy,
ale tohle je příliš.
Portál se dost zmenšuje.
Když nepůjdeme teď, možná to nestihneme.
To by bylo zlé.
Tak co uděláme?
Vrátíme se a zjistíme, co se děje.
- Co když tu uvízneme?
- To je nutné riziko.
Aurorikorni jsou naši přátelé
a pokud mají trable, musíme jim pomoct.
Kdyby měl trable někdo z nás,
pomohli bychom mu.
Sice si na kamarádství teprve zvykám,
ale chci pomoct.
Takže se ujistíme, že jsou
Aurorikorni v pořádku.
Ano. Pokud jsem tu já,
nikdo nebude v maléru.
- A já.
- Nebo já.
A já taky.
Aurorikorni jsou přátelé.
Pokud potřebují pomoc, tak jim pomůžeme.
Co to dělají?
No, rozhodně nespí. To je jisté.
Asi se chtěli dál bavit bez nás?
Ale proč?
Užívali jsme si to parádně.
Pojďme se podívat blíž.
Kometo! Kometo?
Slyšíš mě? CO se děje?
Ani mé strašení ho neprobralo.
Obvykle zabírá.
Co to asi dělá?
Nevím jistě, ale chová se divně.
Nejen divně.
Ještě divněji než divně.
Což se mi obvykle líbí. Ale tentokrát ne!
- Proto jsme měli odejít?
- Jo.
Tohle asi nepatří k tomu Času Hvězdosvitu.
Proč by se ale tvářili tak šťastně?
Tam je Violet. Promluvíme s ní?
U kopýtka, co je tohle?
Nemám tušení,
ale rozhodně nevypadá přátelsky.
To ani on ne.
Věděla jsem, že se tu něco děje.
Rozhodně mají potíže.
Možná, když se k ní dostaneme blíž,
uslyšíme, co říkají.
Pusť mě, Alluro.
Nesnaž se s tím bojovat, Violet.
Najdi mi tu hvězdu, co chci.
Ano, Alluro.
A s úsměvem.
Užij si to.
Co budeme dělat?
Tahle Allura očividně
očarovala všechny Aurorikorny.
Musíme je probudit.
Možná, když dostaneme Violet a Kometu
dál od nich,
dostaneme je z tranzu. Violet, stůj!
Violet, ne.
Ne!
Páni, to je fakt těžké!
A veselé.
Tudy nechoď.
Musíme se sjednotit. Do řady!
Sunny?
Co tu všichni děláte?
Zabralo to! Konečně!
Rychle, sem!
- Takže znáte naše tajemství.
- Co se děje?
Povídejte.
Ano, chceme pomoct.
No tak, jsme přátelé.
Neřekli jsme vám to,
aby se vám také něco nestalo.
Kdo je to? A co chce?
To je Allura. Zlá tyranka,
co se tu kdysi zjevila s Twičem.
Ovládla Hvězdné hory násilím.
- Násilím?
- Jo.
Allura získala to nejdůležitější ve městě:
zvláštní památku zvanou Hvězdailon.
Tu už jsme asi viděli.
Tolik se třpytila.
Úplně nejvíc.
Je to speciální talisman,
který jsme vlastnili tisíce měsíců.
Podle zákona ten, kdo ho má,
vládne Hvězdným horám.
Allura ho ukradla, takže nám teď vládne.
Tak to není zábava.
Allura je asi vážně tyran.
Měli byste se jí postavit.
Kéž by, ale je velmi mocná.
A přesvědčivá.
Přiměje nás dělat, co chce, pouhými slovy.
Když se jí postavíme, zničí celou vesnici,
aniž bychom to věděli. Očaruje nám mysli.
- Nejde to.
- Ale co vlastně chce?
Nutí nás používat magii,
abychom tvořili auroří záři.
Pak musíme krást hvězdy.
Věří, že jedna z nich má sílu,
obsahuje magii a otevírá portál
do jiného království.
- Chce ovládat víc než jen Hvězdné hory.
- A dokud ji nenajde, nutí nás dál krást.
Nemůžu uvěřit,
že by někdo mohl být tak krutý.
Navíc, ty hvězdy jsou úchvatné.
Ona si je nezaslouží.
Co všechny dostat dál od Allury?
Mohli byste všichni do Equestrie.
Teda, jen co zjistíme, jak zpátky.
To je ale nápad.
Ale svůj domov takhle nemůžeme opustit.
Ale co jiného máme dělat, Violet?
Musíme dostat poníky pryč od Allury.
Kometo, počkej!
Kometo, tady jsi.
Ale ne.
Málem ses ztratil, že?
Jsem rád zpátky, Alluro.
To je dobře.
Potřebujeme, abys byl zase hodně šťastný.
Teď jdi. Přidej se k ostatním.
Co budeme dělat?
Nedokážeme dostat všechny od Allury,
abychom je zbavili tranzu.
Musí existovat nějaký způsob.
Kdokoli má Hvězdailon,
vládne Hvězdným horám,
takže zbývá jediné.
Musíme ho získat zpátky.
Počkej.
Teď!
Schovat!
Musíme ji nějak zastavit.
No, každý poník má slabinu.
Přesně! Jen musíme najít tu její.
Na čem Alluře záleží?
Na portále, hvězdách, auroří záři…
Kvůli tomu jste nechtěli mluvit o záři?
- Kvůli Alluře?
- Jo. Promiňte.
Když se dobře bavíme,
auroří záře je po celé obloze.
Allura ji využívá, abychom si připadali
šťastně. Vyvolává zář proti naší vůli.
- To je hrozné.
- Obvykle jsem ráda šťastná.
Ale být k tomu přinucená,
to nezní moc fér.
Vždycky, když odejde, tak oslavujeme.
Je to čas, kdy zář děláme z vlastní vůle.
- Jsme vážně šťastní.
- Každý si zaslouží být šťastný.
Opravdu šťastní.
Proč to Allura vůbec dělá?
Byla vždycky taková?
Vím jen, že je odhodlaná
najít další říše jakýmkoli způsobem.
A má Hvězdailon, takže tu velí.
Tak ji musíme přinutit, aby ho vrátila.
Zkoušeli jsme jí ho vzít, ale nejde to!
Tak je čas být kreativní.
Řekl někdo kreativní?
To je moje parketa!
Jdeme!
Já mám dobrý pocit,
prostě to vím.
Tak spojme své hřívy,
Něco vytvořím.
Jo, já mám tu vizi,
jak zaznělo dřív,
zázraky tvořit,
to je můj cíl.
Už to mám, už to bude,
vyráběj dál, víru ve mně měj,
vím to, že se to povede,
na barvy nezapomínej.
Každá maličkost, jo, svůj účel má.
Tak kopýtka do práce,
tvoř a buď zábavná.
Tak slyšíte mě?
Každý poník má nějaký osud,
a já ukážu ten svůj s trochou kreativity.
S trochou kreativity.
S trochou kreativity.
Jo, poníci.
S kreativitou.
S trochou kreativity.
Úsměv, poníci, úsměv.
Ať získáme to, co chceme.
Máš pravdu, Twiči.
Violet už jsem neviděla dlouho.
Kde jen může být?
Hlupáku. Je přímo tady.
Fajn.
Violet Frost, co to děláš?
Ahoj, Alluro. Ráda tě vidím.
Hledám tu speciální hvězdu.
Vidíš? Je v tranzu. Co chceš?
Už mě neštvi.
Jak Violet odolává tranzu?
Udělala jsem jí speciální špunty.
Díky nim neslyší to kouzlo.
Speciální hvězda.
- Co říkáš?
- Mám tu hvězdu.
- Mám ji.
- Hlídej talisman.
Nevěřím tomu, ukaž.
Portál. Dokázala jsem to.
Konečně.
Dej mi to!
Teď ji použiju a vytvořím
portál, kam budu chtít.
- Co teď?
- Musíme ho rozptýlit.
Nebo ho uspat.
- Super!
- To je ono, Pipp!
Nikdo se neubrání mým ukolébavkám.
Jak ještě dlouho to máme držet?
To nevím, ale už mám unavená kopýtka.
Je falešná.
Jejda.
Dvakrát jejda.
Máme ten talisman.
Neuvěřitelné. Zachránili jste nás.
Jsme volní.
Šest malých poníků se sem zatoulalo
a chtělo zničit mé plány?
Kdo si myslíte, že jste?
Víme, kdo jsme. Jsme jejich přátelé.
A nedovolíme nikomu, aby jim ubližoval!
Alikornka? Roztomilé.
Je pozdě, Alluro. Prohrálas.
- Teď máme Hvězdailon my.
- Prohrála?
Myslíš, že potřebuju ten talisman,
abych získala, co chci?
K tomu nepotřebuju nic.
Můžu mít cokoli budu chtít.
k tomu mi stačí síla přesvědčování.
Tady je to skvělé!
Možná nechám Aurorikorny,
aby si s vámi dvěma pohráli,
než se k nim přidáte.
Co budeme dělat?
Přece nepřenecháme Hvězdné hory Alluře!
To nemusíme.
To bylo divné.
Violet. Neříkala jsi,
že ten sníh má léčivé účinky?
Jo, ale nikdy jsem to neviděla.
To je ono.
Proto ucpávky fungovaly.
- Cože?
- Jsou ze sněhu.
Máte tu speciální sníh.
Je to lék!
- Tys to dokázala!
- Ale jak?
Místní sníh je speciální.
Jako Aurorikorni.
Co budete dělat?
Dál na sebe házet sníh?
Přesně to uděláme!
Křišťálová koulovačka!
No tak všichni, dál házejte sníh!
- Ale ovládala nás tak dlouho…
- Porazíme ji?
Ano, vím, že dokážeme.
Díky Sunny vím, jak mimořádné místo
jsou Hvězdné hory.
A tím to nekončí.
Hvězdné hory jsou jedinečné,
ale je to hlavně díky vám.
Jste Aurorikorni. Jste úžasní!
Pravda. Vím, jaké to je být pod kopýtky
někoho, kdo je naštvaný
a jen vás chce ovládat.
Ale nemusí to tak být.
Musíte mít kuráž postavit se sami za sebe.
Jo. Tohle si nikdo nezaslouží.
Ticho! Tohle vám neprojde!
Zase vás uvedu do tranzu.
To nám nezabrání v tom se o to pokusit.
To byla zábava.
Páni! Podívejte!
To je ono!
Když jste šťastní, jste silní.
Takže si to musíme užít!
A být skutečně šťastní,
abychom zase vyhráli.
Skvělý nápad.
Prohlašuji dnešní den
Časem Super Hvězdosvitu!
Super!
Hej, poníci.
Je čas zářit!
Teď musíš zářit.
Hej, zastav, hezky poslouchej.
Je čas spolu pobýt.
Slunce spí, vyjdou hvězdy.
Všude je teď vidím.
Mám pocit, že jsem jako Aurora.
Záříme.
Magie je tu a září. Tak pojďte všichni
společně, ať září.
Jak by mě i chránila, a volá ke mně dál,
dál.
Jo!
Je Čas Hvězdosvitu, když užíváme si tu,
teď zazáříme spolu, tak zář, zář, zář.
Je Čas Hvězdosvitu, když užíváme si tu,
teď zazáříme spolu, tak zář, zář, zář.
Ne!
Přestaňte zpívat! Poslouchejte mě!
Já jsem váš vůdce.
Dostanu vás, poníci!
Chci pryč odsud
a já vždycky dostanu, co chci.
Neuvěřitelné, jsme volní!
A teď znáte tajnou zbraň.
Zábavu, zpěv a spousty sněhových koulí.
Jak dostaneme Hvězdailon z téhle klece?
Skvělé! A je jen správné,
že se stanete našimi novými vůdci.
To nemůžeme.
Musíme zpátky do Equestrie.
Ale když ne vy, tak kdo?
- Přece ty!
- Já?
Dokázala jsi, že jsi neuvěřitelný vůdce.
Ale ne, nejsem tak výjimečná.
Violet Frost!
Violet Frost!
Violet Frost!
Vůdcovství není o tom vlastnit Hvězdailon.
Ale o tom udělat, co je správné.
- A mít důvěru.
- A kuráž.
- Empatii.
- Být laskavý.
A nezapomeňte na kreativitu!
Dokázala jsi, že to v tobě je.
Dobře, chopím se toho.
Povedu Hvězdné hory.
A co teď? Půjdete domů?
- Musí být nějaký způsob.
- To nevím. Portál je zavřený.
Ztratili jsme se a uvízli.
Allura na to nepřišla, tak jak můžeme my?
Aspoň to tu není nejhorší.
Všichni jsme vám vděční,
že jste nám pomohli.
Ale teď se nemůžete vrátit domů.
Moc nás to mrzí.
Hej! To nic.
Jejda! Jdu pro něj.
Někdy musíš být kreativní.
O čem to mluvíš, Izzy?
- Moment. Myslíš…
- Co se děje?
Hvězdailon byl ta hvězda!
Allura ji celou dobu měla u sebe?
Přes hamižnost a hněv
neviděla to mimořádné, co měla před očima.
Tak to asi můžeme jít domů.
Equestrie, už jdeme!
Za všechno děkujeme.
Nikdy na vás nezapomeneme.
Tak už asi půjdeme.
- Jdu s vámi.
- Co jsi to říkal?
Sním o poznání nového světa odjakživa.
Jsem šťastný, že tohle je domov, ale…
těším se na dobrodružství!
Chci vědět, co je tam dál.
A udělám to s novými přáteli.
Tedy, půjdu, jestli souhlasíte.
Děláš si srandu?
- Jasně že můžeš.
- Moc rádi tě přijmeme!
Nový kamarád!
Jsem na tebe hrdá. Skvěle si to užiješ.
Určitě. Ještě něco!
- Chci, abys to měla.
- Nepotřebuješ to?
Je čas staré zvyky nahradit novými.
Patří tobě, Izzy.
Tak vždycky najdeš cestu do Hvězdných hor.
Navíc, vůdce z tebe neudělá Hvězdailon,
ale láska k ostatním.
Super!
Kopýtko na srdce.
Zvládneš to skvěle.
Jsme rádi, že jsi šel s námi!
Ty jo, teď vypadáte jinak.
Jo. Takhle vypadáme obvykle. Překvápko!
Jsem v Equestrii minutu
a už vidím tolik nového.
Určitě si to tu zamiluješ.
A když se ti bude stýskat,
víš, jak zpátky.
Když je řeč o domovu, pojďme domů.
Snad jsme si zasloužili toho šlofíka.
Určitě mi to půjde nejlépe.
Dokážu spát hodiny a hodiny…
Majdaninové kakao prosím.
- Já ještě jablovesné.
- Jasně.
Jsi nejlepší vůdce všech dob.
Jsem ráda, že Komet
a ostatní prošli portálem.
Hvězdné hory zase o trochu víc rozzářili.
Equestria má štěstí, že je má.
Co je?
Co jsi to říkal?
Cože? Oni našli portál?
Ty hloupá. Celou dobu jsi měl tu hvězdu u sebe.
Neboj se, bratře.
Získám ji zpátky.
Je tu toho tolik k vidění! Nemůžu…
Počkat!
Všichni jsme rádi, že tě tu máme.
Jo! Ukážeme ti celou Equestrii.
A když je Opaline a Allura pryč,
čeká nás jen zábava!
Tak začněme!
Co třeba hra, kde balancuješ
s klubíčky vlny na hlavě?
Překlad titulků: Alena Novotná